Zpracovává a zpřístupňuje sbírky dokladů o vývoji literatury a knižní kultury v českých zemích včetně dokladů, které se váží k životu, dílu a odkazu významných osobností české literatury a knižní kultury od 18. století do současnosti. Ve svých fondech má cca 7 mil. sbírkových předmětů.
Vzácná architektonická renesanční památka. Objekt slouží k pořádání sezónních výstav jak tematických z oblasti literatury a knižní kultury, tak současného umění.
Areál se nachází na místě původní školy, kterou Barunka Panklová (Božena Němcová) navštěvovala. V bývalém učitelském bytě byla později upravena ukázková školní třída, připomínající třicátá a čtyřicátá léta 19. století, jak ji spisovatelka popsala v povídce Pan učitel.
Expozice o životě a díle O. Pavla s dokumenty a předměty z jeho života a tvorby.
Virtuální expozice v bytě J. Foglara.
Expozice s připomínkou pobytu B. Hrabala (14. 4.– 30. 9. 1944), když se zaučoval na místním nádraží.
Expozice věnovaná pobytu spisovatelky v období září 1837 až duben 1838. Zpřístupněna veřejnosti byla v květnu 1942. Novomanželé Němcovi zde měli pronajatý byt.
Expozice v tzv. rodném domě Konstantina Biebla, připomínající autora i jeho strýce básníka Arnošta Ráže
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, expozice Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost – sekce Moderní cestovatelství: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Expozice o Petru Bezručovi v Červeném domku v Kostelci na Hané
Expozice představuje výstavu o životě a díle F. Kafky, kterou původně připravilo centrum současné kultury (CCCB) v Barceloně v roce 1999.
Interaktivní expozice o životě a díle M. D. Rettigové.
Životopisná expozice s ukázkami Harantova literárního a hudebního díla.
Expozice věnovaná dětství a mládí A. Sovy a jeho lásce k Marii Kovaříkové. Východiště Sovovy stezky, vedoucí přes vrch Stražiště do Pacova.
Expozice vedle A. Jiráska připomíná i další významné rodáky-literáty z Hronova.
Převážně digitální expozice přibližuje kolážemi fotografií a citátů životní osudy V. Havla v jeho životních etapách – rodina, divadlo, disent, prezidentství – v širších kulturně-historických souvislostech.
Pamětní vitrína v rodišti P. Jilemnického s osobními předměty a fotografiemi z jeho někdejšího památníku (1971–1990) poplatného době.
Centrum historie a kultury Libně mj. s výstavami upomínajícími
na významné události a literární osobnosti Libně
Expozice věnovaná tasovskému rodákovi Jakubu Demlovi.
Expozice věnovaná životu a dílu Jiřího Mahena
Expozice v prostorách zámečku v Doloplazech obsahuje několik desítek
exponátů ze soukromé sbírky, které odkazují na osobnost T. G. Masaryka.
Expozice v hodonínském barokním zámečku věnovaná životu a dílu
Tomáše Garriguea Mararyka
Věnuje se vědecké a osvětové práci v oblasti kulturní historie, knihovědy a knihovnictví (přednášky, kulturní pořady, vydavatelská činnost; popularizace činnosti Knihovny Národního muzea). Spolupráce s Maticí moravskou, Maticí slezskou a Maticí slovenskou.
Historický a uměnovědný spolek se zaměřením na společenskovědní bádání na Moravě, jehož počátky sahají do poloviny 19. století (1853). Vydavatel Časopisu Matice moravské a knih; pořadatel odborných přednášek a konferencí.
Zájmová a kulturní organizace na uchovávání a podporu dějin umění a historické a kulturní tradice Českého Slezska založená 1877 jako Matice opavská (obnovena 1968–72, znovu ustavena v prosinci 1990). Má 16 pobočných spolků.
V depozitáři muzea je zpřístupněna knihovna (díla ze 16.–19. stol.) z pozůstalosti hranického rodáka a obrozence J. H. A. Gallaše.
Expozice o životě a díle A. Sovy s využitím literární a osobní pozůstalosti s důrazem na jeho vztah k rodnému kraji.
Expozice věnovaná významným rodákům města s připomínkou návštěv B. Němcové.
Expozice s pracovnou a knihovnou rodáků O. J. Paroubka a F. A. Paroubka. Muzeum je v současnosti z důvodu plánované rekonstrukce uzavřeno.
Expozice daných autorů; A. Waldau, vl. jménem Josef Jarosch, pomáhal k poznání české kultury a literárních děl v německém prostředí, za což ho česká kulturní veřejnost velmi oceňovala.
Stálá expozice připomínající život a dílo zdejšího rodáka, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře.
Expozice o životních a literárních osudech J. Wolkera, ohlasu jeho tvorby a bojích o ni z básníkovy pozůstalosti, kterou jeho rodiče věnovali muzeu. Muzeum rovněž disponuje pozůstalostí po Z. Wolkerové a archivními dokumenty festivalu Wolkerův Prostějov od jeho vzniku až po současnost.
První české literární muzeum, které vzniklo v roce 1931, se zaměřuje na život a dílo Boženy Němcové. V modernizované expozici jsou vystaveny některé předměty za spisovatelčiny pozůstalosti. Součástí prohlídky je Jiřinkový sál, galerie obrazů místních malířů a různé tematické výstavy. Pod muzeum patří také areál Barunčiny školy a správa naučné stezky Babiččino údolí.
Dvě samostatné expozice věnované životu a dílu Karla (1. patro) a Josefa Čapkových (2. patro s galerií jeho obrazů).
Rodný dům Š. Adlera s expozicí o kultuře a náboženství židovských obyvatel v západočeském příhraničí, kde se rovněž konají sezónní výstavy. V roce 2018 bude probíhat přestavba expozice.
První část expozice je věnovaná spisovateli, jeho životu a práci, druhá obsahuje ukázky doby pravěku, o které autor psal.
Expozice věnovaná místnímu rodákovi, spisovateli E. Štorchovi, spojená také s doklady pravěkého osídlení Ostroměřska.
Multimediální expozice o životě a díle Fráni Šrámka
Expozici o životě a díle J. V. Sládka, která je umístěna v přestavbě básníkova rodného domu, doplňují básníkovy amatérské fotografie a interiér z jeho pražského bytu.
Expozice s audiovizuálními programy s interaktivními prvky, která vznikla pod záštitou UNESCO, je zaměřena na Komenského a jeho dobu a odkaz současnosti.
pozn.: Muzeum se rovněž podílelo na vytvoření a instalaci expozice v Comenius Museum Naarden v Nizozemsku.
Expozice S. Čecha pocházející z období života na zámku v Litni s ukázkami díla a osobních dokumentů.
Kompletně zdokumentovaný život a dílo J. Foglara. Otevřeno ke 110. výročí spisovatelova narození na hradě Ledeč nad Sázavou.
Expozice o životě a díle J. Š. Baara v prvním patře domu, kde žil na odpočinku (knihovna, vybavení bytu).
Expozice je rozdělena na dvě části; první je věnována životě a díle J. Dobrovského a době národního obrození, ve druhé je představena rodná síň J. Kvapila s jeho pozůstalostí.
Expozice zaměřená na dětství sourozenců Čapkových
Expozice významných rodáků obce.
Expozice o životě a díle O. Březiny s uměleckými díly z básníkovy pozůstalosti je instalována v bytě, kde žil až do své smrti.
Expozice o životě a díle K. Klostermanna s ukázkami jeho rukopisů, dokumentů a fotografiemi z různých období jeho života i míst na Šumavě, o kterých psal. Část je zařízená jako tradiční šumavská světnice.
Expozice v bývalém tereziánském špýcharu, která je věnována osobnosti prvního čs. prezidenta včetně období jeho bojů o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského.
Expozice o životě a tvorbě slovenského rodáka V. Zamarovského, který v obci dlouhé roky žil a tvořil a je také pohřben na místním hřbitově.
Expozice o působení P. Bezruče a J. Glazarové v Klimkovicích.
Expozice o životě a době, kdy K. H. Borovský působil a kdy po roce 1856 vznikl kult jeho osoby, která je instalována v původním interiéru bytu, kde spisovatel žil s manželkou Julií a dcerou Zdenkou před svou deportací do Brixenu.
Dokumenty z historie literatury a knižní kultury v českých zemích (rukopisy, prvotisky, staré tisky, zámecké knihovny, kramářské písně, nejrozsáhlejší sbírka českých periodik v ČR). Osobní knihovny např. F. Palackého a P. J. Šafaříka.
Expozice je připomínkou častých návštěv R. M. Rilka a K. Krause na zámku baronky Sidonie Nádherné z Borutína (1885–1950). Součástí expozice je původní zámecká knihovna, od roku 1954 ve správě Knihovny Národního muzea.
Expozice věnovaná pedagogice a dějinám českého školství. Knihovna od roku 1919 shromažďuje komeniologickou literaturu.
Expozice o životě a díle v rodném domě V. B. Třebízského.
Expozice věnovaná životu a dílu básníka Adolfa Heyduka s básníkovou pracovnou, jídelnou a salonem v jeho domě.
Původní domek rodiny bratří Mrštíků s expozicí národopisné sbírky, rekonstruovanou pracovnou a zahradou.
Památník je vybudovaný na místě rodné chalupy sochaře a malíře Jana Knebla (1866–1962) a jeho tří synovců – spisovatelů Bohumíra a Josefa a také malíře Antonína (1910–1975). Památník funguje jako místo pro různé akce.
Expozice o životě a díle včetně rodné komůrky s částí původního mobiliáře rodného domu.
Památník dvou významných českých osobností 19. století, Františka Ladislava Riegra a Františka Palackého, na zámku v Malči.
Památník dvou významných českých osobností 19. století, Františka Ladislava Riegra a Františka Palackého, na zámku v Malči.
Původní interiér bytu o pěti místnostech nabízí pohled do pracovny F. Palackého a F. L. Riegra.
Pamětní síň ve vile, zbudované na místě bývalého zámečku, kde J. A. Komenský nalezl v letech 1626–28 útočiště před svým odchodem do vyhnanství.
Památník J. A. Komenského v budově zámku na na památku posledních měsíců jeho pobytu ve vlasti (listopad 1627–únor 1628). Připomenutí dalších literárních osobností spojených s obcí.
Stálá expozice věnovaná J. A. Komenskému a historii jeho domnělého rodiště v památkově chráněné sýpce z 18. století.
Expozice v budově bývalého českobratrského sboru, kde J. A. Komenský žil a působil. AV program seznamuje s jeho životem a dílem jako učitele, kněze, spisovatele a kartografa.
Průběžně doplňovaná expozice věnovaná J. A. Komenskému v bývalém objektu Českých bratrů.
Expozice o životě a díle J. Haška, která je instalována v domě, kde spisovatel žil a zemřel.
Expozice o životě a díle J. Jungmanna s připomenutím dalších literárních osobností, jejich život byl spojený s obcí: bratrů J. Jungmanna Antonína a Jana a A. Patery.
Expozice o životě a díle „spisovatele Valašska“ v budově, která původně sloužila jako hospoda (1880) a později jednotřídní škola (1889–1977) – učitelské působiště J. Kaluse. Konají se zde i sezonní výstavy.
Expozice o životě a díle J. Lady s autentickými exponáty věnovanými a zapůjčenými od jeho dědiců.
Expozice o životě a díle K. Čapka v přízemí letního sídla manželů Čapkových, kterou doplňuje okružní naučná stezka v okolí. V podkroví domu se nacházejí expozice Čapkovy manželky O. Scheinpflugové a F. Peroutky, který zde bydlel.
Zpřístupnění objektu je plánováno po rekonstrukci na konec roku 2018. Zatím možná virtuální procházka objektem
Expozice v místnosti, kde K. H. Mácha žil a zemřel, zaměřená na jeho pobyt v Litoměřicích.
Expozice o životě a díle v nejstarší dochované budově města, které si K. H. Mácha oblíbil, několikrát i s jeho okolím navštívil a jež ho inspirovalo ke vzniku jeho nejslavnějšího díla Máj.
Rodný domek představuje doklady ze života a díla K. J. Erbena. Okolím Miletína vede naučná stezka K. J. Erbena s devíti tematickými zastávkami.
Památník spisovatele a rodáka města spojený s muzeem judaismu v Orlických horách v budově bývalé synagogy. Budoucí provozování instituce v současnosti čeká na řešení.
Stálá expozice o životě a díle místního rodáka K. V. Raise rovněž představuje historii města. Pořádají se příležitostné výstavy.
Expozice o životě, díle a odkazu Mistra Jana Husa.
Expozice věnovaná životu a dílu lašského básníka Ó. Łysohorskeho.
Expozice o životě P. Bezruče s jeho pozůstalostí. Výstavní a literárněvědné pracoviště v budově, která byla postavena v letech 1955-56 na místě básníkova rodného domku, jenž byl za 2. světové války zničen.
Památník věnovaný osobnosti a době Petra Chelčického.
Nabízí expozice a krátkodobé výstavy čerpající především z moravských literárních tradic.
Expozice dokumentuje historii vzniku románu Pohádka máje z roku 1891 a život autora románu V. Mrštíka.
Historické prostory, kde spisovatel žil a pracoval a kde ho často navštěvovali přátelé literáti (Ignát Hermann, Josef Václav Rais, Václav V. Štech, Jaroslav Vrchlický, Karolína Světlá aj.), v současnosti slouží jako obřadní síň obce.
Stálá expozice o životě a díle S. Čecha představuje doklady z jeho pozůstalosti ; umístěna je v rodné světničce.
Expozice věnovaná osudům literárních tvůrců zavlečených do Terezína a posléze dalších koncentračních táborů. Vystavená literatura je chápána jako součást terezínské vězeňské kultury, ale neusiluje o stanovení klamné kategorie vězeňské literatury. Chce být varovným mementem.
Aktualizovaná expozice o životě a díle V. Hálka, kterou připravil Památník národního písemnictví. pozn.: Otevřeno pouze v neděli 13–16 hod.
Expozice o životě a díle V. Martínka, významného představitele kulturního života na Ostravsku. Exponáty zapůjčilo Muzeum Beskyd z Frýdku-Místku.
Expozice věnovaná vlastenci V. Metelkovi, jehož deníky z let 1835–44 a 1856–66 se staly podkladem pro román Zapadlí vlastenci K. V. Raise.
Stálá expozice, věnovaná významnému českému básníkovi F. Halasovi
Expozice dokumentuje život a dílo spjaté s krajem F. Hrubína, rovněž vzpomínkové večery věnované básníkovi.
Expozice o životě a díle J. A. Komenského v budově radnice zdůrazňuje jeho pobyt ve městě u Karla Staršího ze Žerotína(1622–1625) a práce, které zde vznikly, mj. Labyrint světa a ráj srdce.
Expozice o životě a díle J. Seiferta připomínající jeho kralupské kořeny s moderní multimediální prezentací.
Ukázky zařízení Zeyerova bytu, knihovny a výběr z jeho sbírek .
Expozice s připomenutím novinářské a spisovatelské činnosti O. Pavla s jeho osobní korespondencí v bývalém obecním domku, který sloužil převozníkům.
Expozice věnovaná životu a dílu vožického rodáka Augusta Sedláčka v jeho rodném domě.
Expozice o životě a díle místních rodáků S. Vodičky a J. Melantricha z Aventina v budově bývalé školy. Expozice je v současnosti z důvodu rekonstrukce budovy uzavřena.
Expozice o životě a díle V. B. Třebízského s předměty z jeho pozůstalosti.
Expozice o životě a díle K. Světlé z literární a hmotné pozůstalosti autorky, jež pět románů a na třicet povídek situovala do Podještědí. Osobnost F. Křeliny pouze připomenuta.
Expozice o J. Váchalovi, J. Portmanovi a o historii Portmonea s unikátními nástěnnými malbami, vyřezávaným a malovaným nábytkem od J. Váchala, který byl zhotovený na objednávku J. Portmana.
Expozice věnované památkám z oblasti knižní kultury (období 1536–1936), litomyšlské tiskárně (od roku 1503) a významným literárním osobnostem spjatým s městem.
Stálá expozice představuje jak doklady k životu A. Stiftera včetně literárního a výtvarného díla, tak spisovatelův rodný kraj. Památník je jedním z turistických cílů na mezinárodní stezce v oblasti Šumavy.
Expozice věnovaná osobnosti A. Jiráska ve stavení z 90. let 18. stol., kde se spisovatel narodil a jeho otec Josef zde provozoval pekařství; budovu postavil jeho dědeček Jakub.
Stálá expozice věnovaná rodákovi města a národnímu buditeli F. V. Hekovi s dobovými předměty a s využitím kostýmů z televizního seriálu F. L. Věk. Muzeum spravuje rovněž pozůstalost K. Michla a J. Laichtera.
Muzeum o životě a díle Ch. Sealsfielda, který do literatury přinesl žánr indiánských příběhů, s knihovnou a výstavní galerií Stodola.
Expozice věnovaná životu a dílu slavného rodáka K. H. Borovského. Ve výstavních prostorách jsou i dvě stálé expozice věnované padlým příslušníkům RAF z Vysočiny a sochaři V. Dobrovolnému.
Expozice o díle a odkazu O. Březiny v rodném domku z roku 1841.
Expozice s pozůstalostí J. Hory včetně jeho spisů, knih, rodinných fotografií, obrazů a nábytku.
Expozice o životě a díle významného obrozence V. Hanky. Průvodcovské služby zajišťuje pracovnice místní knihovny.
Expozice o životě a díle v rodném domě F. Nepila.
Expozice v objektu bývalé stodoly, kterou básník nechal ve 30. letech minulého století přestavět podle vlastního návrhu na letní sídlo, přibližuje jeho vztah k přírodě a životu v horské dědině.
Expozice umístěná v domu bývalého zámeckého zahradníka je zaměřena na život baronky U. von Levetzow a její vztah k J. W. Goethovi. Baronka strávila téměř celý svůj život na třebívlickém panství.
Expozice o životě a díle J. K. Tyla v rodném domě této významné osobnosti českého národního obrození.
Virtuální muzeum Jaroslava Haška a Josefa Švejka
Expozice o životě a díle B. Hrabala s předměty z pozůstalosti.
Stálá expozice věnovaná V. Štechovi a jeho synovi V. V. Štechovi s předměty z jejich pozůstalosti, která je doplněna ukázkami literatury a kresbami K. Liebschera ze Slánska.
Expozice o životě a díle M. Cvětajevové, která žila v letech 1922–25 v Československu, představuje předměty z její pozůstalosti včetně knih.
V polopatře je expozice věnovaná tvorbě V. Holana včetně představení ilustrátorů jeho knih a dobových nahrávek jeho poezie. V prvním patře je expozice věnovaná tvorbě a dílu J. Wericha včetně Osvobozeného divadla, tvorbě z let 1945–1980 v Československu i vztahu k Jiřímu Voskovcovi po jeho emigraci do USA. Pobyt ostatních významných obyvatelů vily, J. Dobrovského, Z. Wirtha a Han Hüng-sua, je jen připomenut.
Expozice s texty a fotografiemi o pobytu K. Čapka na zámku v roce 1917, kdy zde působil jako soukromý učitel syna hraběte Vladimíra Lažanského, s připomenutím doby i soudobé společnosti.
Stálá expozice, revitalizovaná v roce 2019, přibližuje návštěvníkům dějiny královského komorního města Žebrák a seznamuje také s významnými rodáky. K nim patřil i obrozenecký básník Šebestián Hněvkovský.
Pamětní deska na faře v Ořechu, kde Jindřich Šimon Baar působil v letech 1895–1897 a 1909–1919.
Pomník u silnice mezi Domažlicemi a hraničním přechodem Lísková jako připomínka rodiště a místa úmrtí Jindřicha Šimona Baara.
bludný balvan s reliéfem P. Bezruče a úryvkem jeho básně Slezský srpen
pomník ze žuly
pamětní deska na místě pivovarské restaurace Ed. Svobody s verši, které měl básník napsat na pivní tácek
žulová pamětní deska s bronzovým kulatým reliéfem podoby básníka
Socha Karla Havlíčka Borovského na Havlíčkově náměstí v Praze.
Pamětní deska na místě, kde Otokor Březina v letech 1888–1901 žil a tvořil.
Pamětní deska na budově bývalého Ústavu korunního prince Rudolfa (dnes obecní úřad), kde Otokar Březina vyučoval.
Pamětní deska s bustou na rodném domě.
sousoší bratří Čapků na náměstí před muzeem bratří Čapků jako připomínka rodiště Karla Čapka a dětství obou bratrů
kvádr se jmény Josefa a Karla Čapkových
pamětní deska na domě, kde Josef Čapek žil a tvořil
pamětní deska jako připomínka pobytu a zatčení Josefa Čapka
Místo spisovatelova studia
Pamětní deska před Střední školou průmyslovou, textilní a polygrafickou v Hronově na místě někdejší chalupy prarodičů, kde se Josef Čapek narodil.
Sousoší bratří Čapků v Malých Svatoňovicích jako připomínka rodiště Karla Čapka a dětství obou bratrů.
kvádr se jmény Josefa a Karla Čapkových
pamětní deska na domě, kde Karel Čapek žil a tvořil společně se svým bratrem Josefem Čapkem
pamětní deska na vile Karla Čapka, kde žil, tvořil a zemřel a kde je jeho muzeum
pamětní deska s bystou na rodném domě Karla Čapka
busta na budově Základní školy Karla Čapka
pamětní deska, připomínající místo pobytu
Místo, kde František Ladislav Čelakovský žil a zemřel.
Pomník Svatopluka Čecha v městském parku v Poličce
pomník s bustou spisovatele Svatopluka Čecha v městském parku
pomník s bustou v městském parku v Rovensku pod Troskami
Pomník (mohyla) s bustou ve Vysokém Mýtě na kopci na Vinicích
budova staré školy u kostela
Pomník s původně bronzovou bustou, která byla neznámým pachatelem odcizena roku 1996; nová busta z kamene.
Busta na budově školy pojmenované po spisovateli Svatopluku Čechovi.
Bronzová pamětní deska s reliéfním portrétem na vile, kde měl spisovatel Svatopluk Čech svůj letní byt.
Pamětní deska na domě, kde spisovatel Svatopluk Čech bydlel a zemřel.
socha na kamenném podstavci
pamětní deska na domě správce panství (tzv. Čechovně)
úprava sadu s pomníkem a sochou v nadživotní velikosti
Pomník s bustou; původně umístěn v sadu u Národního muzea, kde byl v květnu 1945 poškozen.
Pamětní deska na budově hotelu Hvězda na památku jeho pobytu
Místo, kde Viktor Dyk žil a tvořil.
busta na pylonu
pomník s bustou a plaketami s výjevy z Kytice
Pamětní deska Bohumila Hrabala v pražských Kobylisích na domě, kde bydlel v letech 1973 - 1997.
Bydliště Bohumila Hrabala v 50.–70. letech 20. století. Odhalena byla u příležitosti 80. narozenin spisovatele.
Zeď Bohumila Hrabala v pražské Libni, tvořená jako leporelo námětů připomínající Hrabalovo bydliště.
Pamětní deska Bohumila Hrabala v Polné v podobě dna pivního sudu.
Pamětní deska Bohumila Hrabala v Kostomlatech. Panely informují o působení spisovatele v roli výpravčího ve zdejší stanici.
Hrabalův poesiomat na poezii, prózu a mluvené slovo včetně hlasu samotného autora.
Netradiční pamětní deska v Brně v Židenicích.
Hrabalova lavička na nymburském náměstí.
Hrabalovo posezení U Tří koček - lavičky z dubového dřeva.
Strom Bogan a pamětní deska na žulovém kameni.
Pamětní deska umístěna na nymburském pivovaru.
Pamětní deska a strom „Bohoušek“ na počest Bohumila Hrabala na Labském nábřeží v Nymburce.
Pamětní deska Františka Křeliny v Českém Dubu
Kamenná stéla na bílém kamenném podstavci s dvojdílnou bronzovou deskou (reliéf s podobou básníka a s textem „zde žil básník Jan Skácel“).
Pamětní deska K. Světlé a její neteře a společnice Anežky Čermákové-Slukové.
Socha Karolíny Světlé na Karlově náměstí v Praze.
Socha sedící Karolíny Světlé ve Světlé pod Ještědem. Umístěna je před kostelem sv. Mikuláše.
Hrob Jindřicha Šimona Baara v Klenčí pod Čerchovem. Na přání J. Š. Baara není na náhrobku uvedeno jeho jméno, ale pouze verš.
Hrob Eduarda Bassa na Vyšehradském hřbitově.
Hrob Jiřího Bauma v Praze
Hrob Kamila Bednáře.
Hrob Karla Josefa Beneše v Rožmitále pod Tremšínem.
Petr Bezruč je pohřben na městském hřbitově v Opavě.
Hrob Karla Havlíčka Borovského na Olšanském hřbitově.
Otokar Březina je pohřben na hřbitově v Jaroměřicích nad Rokytnou.
Symbolický hrob Josefa Čapka je umístěn na Vyšehradském hřbitově v Praze, tělesné ostatky se nikdy nenašly.
Karel Čapek je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Hrob Františka Ladislava Čelakovského na Olšanských hřbitovech.
Svatopluk Čech je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze, náhrobek zdobí plastika od Jakuba Obrovského.
Hrob Josefa Dobrovského na Ústředním hřbitově v Brně.
Hrob Karla Domina na Vyšehradském hřbitově v Praze
Hrob Viktora Dyka na Olšanských hřbitovech v Praze.
Hrob Karla Jaromíra Erbena na Olšanských hřbitovech.
Rodinný hrob rodiny Foglarovi, kde je uložen i Jaroslav Foglar.
Alberto Vojtěch Frič je pohřben na hřbitově Motolského krematoria.
Hrob Norberta Frýda ve Velké Chuchly
Hrob Josefa Heřmana Agapita Gallaše na městském hřbitově Hranice
Hrob Jarmily Glazarové v lesním hřbitově na Malé Skále
Hrob Jaroslava Golla na Olšanských hřbitovech v Praze
Hrob Franze Grundmanna na místním hřbitově v Horním Tanvaldě
Hrob Vítězslava Hálka na Vyšehradském hřbitově v Praze
Václav Hanka je pohřben na Vyšehradském hřbitově.
Hrob Jaroslava Haška na místním hřbitově v Lipnici nad Sázavou
Hrob Františka Vladislava Heka v Letohradě
Hrobka rodiny Holanovy na Olšanském hřbitově.
Hrob Emila Holuba ve Vídni
Hrob Josefa Hory na Vyšehradském hřbitově
Bohumil Hrabal je pohřben v rodinném hrobě společně s rodiči a širší rodinou. Podle přání je uložen v dubové rakvi s nápisem „Pivovar Polná“.
Hrob Františka Hrubína na Vyšehradském hřbitově. Náhrobek tvoří balvan z autorovi oblíbené Sázavy s faksimilií básníkova podpisu.
Hrob Aloise Jiráska v Hronově.
Hrob Josefa Jungmanna.
Hrob Franze Kafky.
Hrob Václava Klimenta Klicpery.
Hrob Karla Klostermanna, Ústřední hřbitov města Plzeň
Hrob Elišky Krásnohorské na Olšanských hřbitovech v Praze.
Hrob Františka Křeliny.
Jaroslav Kvapil je pohřben v rodných Chudenicích.
Josef Lada je pohřben na Olšanském hřbitově v Praze.
Hrob Jana Laichtera v Dobrušce
Hrob Óndry Łysohorského ve Frýdku
Hrob Karla Hynka Máchy na Vyšehradském hřbitově.
Hrob Vojtěcha Martínka na ústředním hřbitově ve Slezské Ostravě
Hrob prvního československého prezidenta TGM na Lánském hřbitově.
Hrob Věnceslava Metelky na hřbitově u kostela sv. Václava, Paseky nad Jizerou
Hrob Ladislava Mňačka v Lukovištia na Slovensku
Hrob Aloise Mrštíka na Ústředním hřbitově v Brně.
Hrob Viléma Mrštíka. Na hrobě je uvedena i podobizna jeho bratra Aloise a uvádí se, že je to hrob bratří Mrštíků (Alois je však pohřben v Brně).
Hrob Aloise Musila v Rychtářově u Vyškova
Hrob Zdeňka Nejedlého na Vyšehradském hřbitově
Hrob Boženy Němcové, který se nachází na Vyšehradském hřbitově v Praze. Náhrobek tvoří portrétní reliéf Boženy Němcové a reliéfní výjev z Babičky.
Hrob Františka Nepila ve Stradonicích u Berouna
Hrob Terézy Novákové na Olšanských hřbitovech
Hrob Františka Palackého v Neratovicích, Lobkovický hřbitov.
Hrob Františka Adolfa Paroubka na veřejném pohřebišti v Sadské
Hrob Otakara Jiřího (Georgiuse) Paroubka
Hrob Magdaleny Dobromily Rettigové v Litomyšli
Hrob Františka Ladislava Riegera na Vyšehradském hřbitově
Hrob Jaroslava Seiferta
Olga Scheinpflugová je pohřbena na pražském Vyšehradském hřbitově vedle hrobu Karla Čapka.
Hrob Jana Skácela v Brně.
Josef Václav Sládek je pohřben ve Slavíně (součást Vyšehradského hřbitova) - společné místo posledního odpočinku významných českých osobností.
Hrob Antonína Sovy v parku Antonína Sovy v Pacově
Bohumír Strnadel-Četyna je pohřben na městském hřbitově ve Frenštátu pod Radhoštěm.
Hrob Karolíny Světlé na Olšanských hřbitovech.
Sarkofág na hrobě Pavla Josefa Šafaříka na Olšanských hřbitovech.
Josef Šír je pohřben na hřbitově v Roztokách u Jilemnice.
Václav Štech je pohřben na městském hřbitově ve Slaném.
Zrekonstruovaný náhrobek J.K. Tyla v Plzni.
Hrob Václava Beneše Třebízského.
Hrob Josefa Váchala na hřbitově v Radimi.
Hrob Stanislava Vodičky na novém hřbitově Karlov
Enrique Stanko Vráz je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.
Hrob Jaroslava Vrchlického
Hrob Alfréda Waldau na místním hřbitově v Žacléři
Jan Werich je pohřben na Olšanském hřbitově.
Hrob Zdeňka Wirtha na Hřbitově Strašnice v Praze
Hrob Jiřího Wolkera v Prostějově.
Zdena Wolkerová je pohřbena na městském hřbitově v Prostějově.
Hrob Vojtěcha Zamarovského. Na náhrobku je uveden jeho podpis.
Hrob Františka Zýbala na místním hřbitově Vnorovy
